Mozaika

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Co kdyby spolu Romeo, Julie a jejich rodiče dokázali mluvit? Soubor 11:55 s dramaturgicko-režijním tandemem Annou Klimešovou a Petrem Erbesem obrací Shakespearovu klasiku k mezigeneračnímu neporozumění. Dále gruzínská inscenace LIBERTÉ: trigger warning o moci propagandy a festival NORMA, který tematizuje stopy násilí na ženském těle.

Co kdyby spolu Romeo, Julie a jejich rodiče dokázali mluvit? Soubor 11:55 s dramaturgicko-režijním tandemem Annou Klimešovou a Petrem Erbesem obrací Shakespearovu klasiku k mezigeneračnímu neporozumění. Dále gruzínská inscenace LIBERTÉ: trigger warning o moci propagandy a festival NORMA, který tematizuje stopy násilí na ženském těle.

Členové a členky odborných komisí Ministerstva kultury rezignují kvůli chystaným změnám dotačních pravidel. Jak je ministerstvo nahradí ve chvíli, kdy už by měly komise zasedat a posuzovat grantové žádosti?

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.

Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.

Co se stane, když se pět filmových insiderů potká u jednoho mikrofonu? Vznikne průvodce českým filmem od roku 1898 do roku 2026 s názvem „To byl můj film!“. Český rozhlas Vltava spouští letní jízdu, kde nečekejte žádné suchopárné přednášky. Místo toho se připravte na emoce, osobní vyznání, a hlavně na možnost vyříkat si to s autory naživo ve vysílání. Kterých 50 filmů nakonec usedne na český filmový trůn?

Proč je Laterna magika fenoménem plným paradoxů? A jak dnes její odkaz zachraňuje digitalizace a archivní výzkum? Filmové léto na Vltavě přináší nový seriál věnovaný Laterně magice v rukou Národního filmového archivu.

Jubileum Symfonického orchestru Českého rozhlasu oslavíme i cyklem miniportrétů jednotlivých hráčů. V čase, kdy se orchestr chystá na svou výroční sezónu, budeme každý čtvrtek vítat ve studiu Mozaiky jednoho hudebníka z řad rozhlasových symfoniků. Kdo je hostem osmého dílu? Vedoucí skupiny druhých houslí David Pokorný.

Rozpočet na kulturu v roce 2026 klesá navzdory protestům i tlaku odborné veřejnosti. Škrty v řádu miliard mohou ovlivnit fungování divadel, orchestrů i nezávislé scény a otevřít otázku, jakou prioritu má kultura v Česku dnes.

S jarními měsíci začíná pučet i česká festivalová scéna. Pozadu samozřejmě nezůstávají ani akce pro rodinné publikum. Pravidelní rubrika KULTIvátor pro zvídavé děti aktivních rodičů se proto věnuje zejména festivalům a jedné mimořádné inscenace.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes v pražském Rudolfinu uvádí koncertní verzi jednoaktové opery Bély Bartóka „Hrad knížete Modrovouse“. Bartókovo dílo z roku 1911 vyrůstá z maďarské hudebnosti, ale zároveň v sobě nese i barvy francouzského impresionismu; příběh sedmi dveří na Modrovousově hradě je přitom možné číst nejen jako baladický děj, ale i jako cestu do nitra lidské duše. Více v rozhovoru popisuje dirigent Robert Jindra.

Je sice teprve březen, ale už teď známe zářiový program 19. ročníku festivalu Dvořákova Praha. Jeho dramaturgie opět propojí Dvořákovu hudbu s širším kontextem světového repertoáru. Do Prahy přijedou špičkové orchestry i významní sólisté – například Vídeňští filharmonikové, Hilary Hahn, Rafal Blechacz nebo Brad Mehldau. Rezidenční umělkyní bude mezzosopranistka Magdalena Kožená. V jakých rolích se festivalovému publiku představí?

Ještě před vznikem prvních velkých civilizací lovili lidé na jihu Arábie velké mořské predátory – a zřejmě na nich stavěli i svůj jídelníček. Překvapivý objev z lokality Vádí Nafún, za kterým stojí tým Archeologický ústav Akademie věd, přepisuje dosavadní představy o životě v neolitu. Jak se z kostí a zubů dá vyčíst nejen strava, ale i pohyb lidí v krajině? A co nám nejstarší megalitický hrob v regionu prozrazuje o jejich rituálech i každodennosti?

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

Nejlepší divadelní inscenací roku 2025 jsou podle divadelních kritiků a kritiček Krkavci Dejvického divadla. Za ženský herecký výkon ocenění získala Magdaléna Sidonová, za mužský herecký výkon cenu převzal Miloslav König.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř odvolal z postu generální ředitelky Národní galerie Praha polskou manažerku a muzikoložku Alicji Knast. Ta instituci vedla od ledna 2021. Ministerstvo kultury vypíše v následujících měsících výběrové řízení. Vedení se prozatím ujme ředitelka sbírky Starého umění Olga Kotková.

Radost mladé dvojice z očekávaného miminka vystřídá náhlý šok. Podle lékařských testů bude mít jejich dítě zásadní vadu. Tahle informace převrátí život rodiny naruby. Co teď – nechat si děťátko, které zřejmě nebude v pořádku, nebo jít na interrupci? To je hlavní zápletka nového snímku režisérky Jitky Rudolfové Tanec s medvědem. V rozhovoru s redaktorem Tomášem Pilátem přiznává, že téma filmu je jí osobně blízké.

Písňový cyklus Zimní cesta od Franze Schuberta patří k nejhlubším výpovědím hudebního romantismu. V rámci cyklu Obrazy a hudba zazní dnes v podání FOK v Klášteře svaté Anežky České v Praze – a to v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Michaela Geese. Koncert navíc propojí hudbu s výtvarným uměním. Večer uvede krátká přednáška k obrazu Zimní noc malíře Adolfa Kosárka. S Bellou Adamovou se v průběhu příprav setkal redaktor Daniel Jäger.

Z původních 9 nominací v tzv. longlistu byly vybrány užší nominace na ceny Magnesia Litera za loňský rok. Kteří čeští prozaici, básníci, publicisté, překladatelé a další mají šanci 18. dubna stát novými laureáty hlavního tuzemského literárního ocenění a co to v domácím kontextu znamená?

Jeskyně v Moravském krasu znovu přepisují dějiny pravěkého umění. V jeskyni Švédův stůl objevili vědci rytinu koně starou přibližně patnáct tisíc let. Naznačuje, že figurativní jeskynní umění nevznikalo zdaleka jen v ikonických lokalitách západní Evropy. Fragment vápencové stěny s rytinami není jen ojedinělý nález, je to nepřímý důkaz zatím neznámého jeskynního umění na našem území.

Ve věku 86 let zemřela herečka Jana Brejchová. Hrála ve více než stovce snímků, za řadu z nich dostala ceny. Mezi nejvýznamnější díla její kariéry patří snímky Vlčí jáma, Kdyby tisíc klarinetů, Vyšší princip, Každý den odvahu, Kráska v nesnázích či Noc na Karlštejně.

Ve věku 90 let zemřela v pátek česká grafička a ilustrátorka Alena Kučerová, jedna z nejvýraznějších osobností českého umění 20. století. Proslavila se svými grafickými listy tištěnými z perforovaných plechových matric, experimentovala ale i s dalšími technikami a materiály.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Jak, čím a hlavně proč nás dokáže umění pobouřit? A co nám naše rozhořčení říká o umění, kultuře, společnosti, ale také o nás samotných? Český rozhlas Vltava ode dneška uvádí novou podcastovou sérii Umění pobouřit. V šesti epizodách si připomeneme výrazné umělecké kontroverze. Zamyslíme se i nad tím, co v umění šokovalo dříve a co budí vášně dnes.

Venezuela, Kostarika, Mosambik, Nikaragua, Peru nebo Srí Lanka. Tam všude nás nejen na křídlech vážek vzal ve svém podcastu Nevinnosti světa zpěvák Dan Bárta. Teď jeho povídání vychází knižně. Jaká byla cesta jeho zážitků z vltavských vln na tištěnou stránku? Je to cestopis, deníček, terénní hlášení z přírodovědného výzkumu, nebo spíš vzpomínková výprava k sobě, autentická i poetická retrospektiva?

Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti Dan Brown zasadil svůj nový román Tajemství všech tajemství do pražských uliček. Český překlad, na němž se podílel redaktor Petr Onufer a překladatelka Michaela Marková, vyšel 9. září za mimořádného zájmu médií i veřejnosti. Práce na něm probíhala více než dva měsíce v přísně střežených podmínkách.

Městská divadla pražská otevírají novou sezónu v čele s novým uměleckým šéfem. Tím se po Michalu Dočekalovi stává Marián Amsler, který od loňského roku působil ve funkci kmenového režiséra. Na této pozici naopak v divadle zůstává Michal Dočekal a nově ho doplní i dramatik a režisér Tomáš Ráliš. Na tyto a další změny v Městských divadlech pražských jsme se ptali právě Mariána Amslera.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září.

V pátek 5. září začíná 18. ročník festivalu Dvořákova Praha. Během devatenácti dní nabídne prestižní zahraniční orchestry, slavné sólisty i nové programové řady – od písní Antonína Dvořáka v kurátorské péči Kateřiny Kněžíkové až po neformální cyklus „Bez kravaty“.

Dovezl na Ukrajinu tři prorusky smýšlející spoluobčany, a ukázal jim zničená města a obce, lidi, kteří pod ruskými bombami přišli o celé rodiny, školy v krytech i stovky masových hrobů zavražděných ukrajinských civilistů. Zkoumal, co to s nimi udělá. Zjistil, že téměř nic, a natočil o tom film. Řeč je o dokumentaristovi Robinu Kvapilovi, třech dobrovolnících, kteří s ním jeli do napadené a válkou sužované země, a snímku Velký vlastenecký výlet.

Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.

Bezprostřední pocit, jako byste si četli postřehy všímavé kamarádky – tak působí zápisky ukrajinské cestovatelky, fotografky a filmařky Sofije Jablonské, kterou představují filoložka Solomiia Khorob a básnířka Marie Iljašenko.

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?

Když se narodíte na Ukrajině roku 1907, jakou máte šanci, že vystudujete dokumetární tvorbu v Paříži a pak s kamerou a fotoaparátem procestujete celý svět? Sofija Jablonská to ale dokázala.

Co si myslela o carském Rusku v první polovině 19. století vzdělaná středostavovská Britka? Jak se Elizabeth Rigby stala Lady Eastlake (ačkoli byla bytostně proti vdavkám z rozumu mladších žen za bohaté starší pány), to prozrazuje historička Marie Michlová.

To se takhle vydáte na návštěvu za sestrou – jenže je začátek 19. století, vy jste neprovdaná Britka a do (pro Angličany exotického) carského Ruska se vydáváte na vlastní pěst. Právě tohle udělala Elizabeth Rigby a své zkušenosti přetavila v populární cestopis.